Ametyst z Ciboušova je typický sytě fialovou barvou a dobrou kvalitou, jaspisy pak výraznou kresbou a barevnou pestrostí od červenohnědých po okrové odstíny. Tyto kameny nebyly využívány místně, ale byly těženy přímo pro reprezentativní projekty Karla IV. Uvádí se jejich použití při výzdobě kaple sv. Václava v Katedrála svatého Víta a především v kapli sv. Kříže na Hrad Karlštejn.
Právě kaple sv. Kříže na Karlštejně byla koncipována jako symbolický obraz Nebeského Jeruzaléma. Stěny jsou zde osazeny deskami s polodrahokamy a zlacenou výzdobou tak, aby vytvářely dojem nebeského města popsaného v Apokalypse sv. Jana. Ametysty a jaspisy z Ciboušova tak nejsou jen dekorací – staly se součástí jedné z nejvýznamnějších duchovních a reprezentativních staveb českého středověku.
Geologicky je Ciboušov vázán na silné křemenné žíly uložené v metamorfovaných horninách krušnohorského krystalinika. V okrajových partiích těchto žil vznikly barevné odrůdy křemene – právě ametyst a jaspis. Těžba probíhala převážně povrchově a její stopy jsou v terénu patrné dodnes v podobě starých rýh, zářezů a odvalů.
Význam lokality vedl k tomu, že byla roku 1983 vyhlášena jako Národní přírodní památka Ciboušov. Území je dnes chráněné a sběr minerálů je zde zakázán, aby byly zachovány jak geologické struktury, tak historické doklady středověké těžby.
Ciboušov tak představuje jedinečné místo, kde se propojuje mineralogie s dějinami českého státu. Kameny vytěžené na tomto svahu Krušných hor se staly součástí výzdoby Karlštejna i svatovítské katedrály a dodnes připomínají ambiciózní vizi Karla IV., který chtěl v srdci Čech vytvořit pozemský obraz Nebeského Jeruzaléma.




-4.png)
