-4.png)
Historie dolu
Toto naleziště bylo známé a těžené již ve 14. století.
Již v roce 1551 zde bylo několik stříbrných dolů. Osada Neuschellenberg dostala o tři roky později, 11. února 1554, horní právo a vzniklo horní město pod správou Ludvíka von Lobkowitze.
Horní právo mělo 14 odstavců a jako vzor bylo Jáchymovské horní právo. V roce 1597 udělil císař Rudolf II. Neuschellenbergu práva a privilegia královského horního města. Samotné dolování v té době prý nebylo moc rozsáhlé, ovšem práva, která byla městu udělena, dokazují opak.
V roce 1580 důlní společnost vlastnila třídírnu rudy, provozní budovu dolu (hotel Cepín) a vodní štolu vedoucí z Nového Města do Mikulova, pro potřebu stoupovny a tavírny v Hrobu. Tomuto komplexu v nedalekém Hrobu pod železničním mostem byla v provozu stoupovna s 12 stoupovými pěcholy, úpravna s 4 nárazovými splavy podle Baňskosťavnických vzorů, dále amalgamace s tavící pecí.
Toto zařízení bylo schopné během 18 hodin vytavit 30–45 marek stříbra (1 marka = 16 lotů = 233,856 g).
Při zkušebním provozu kolem roku 1881 bylo vyrobeno 57 marek a 4 loty stříbra.
Dále byla vlastníky štoly Lehnschafter, Alt Allerheiligen,Allerheiligen,Liebefrauen a Kreuz. V těchto dolech byly připraveny dobývky na žilách Josefi, Franzisci, Jesukindlein, Lehnschafter , Wenzler a částečně tam také začal provoz. Avšak na základě nedostatku peněz a nerovnostem ve společnosti byl provoz na dolech roku 1853 zastaven.
Na základě zmíněných problémů a špatnému hospodaření upadlo těžařstvo do problémů a muselo v roce 1853 prodat tavírnu i stoupovnu, aby uspokojilo pohledávky těžařství.
Stoupovna byla přeprodána jako prádelna lnu a tavírna jako sklářská Huť.
V roce 2014 ještě oba komplexy stojí , ovšem ze stoupovny zbyla jen ruina.
Mineralogie rudní oblasti Osek-Hrob-Mikulov
Rudní ložisko v oblasti Osek -Hrob -Mikulov je tvořeno hydrotermálními žílami prostupujícími Krušnohorské krystalinikum. To je v místě reprezentováno zejména ortorulami, v menší míře pak pararulami.
Hydrotermální ložisko je dle české klasifikace řazeno mezi ložiska
kyzové polymetalické asociace (p-poll) menší část zrudnělích partií lze
patrně přiřadit do minerální asociace takzvané pěti prvkové formace (as-coni)
Hlavním exploatovaným kovem v oblasti bylo stříbro (Ag). To bylo získáváno v okolí Mikulova převážně z minerálů obsahujících jej primárně ve svém základním chemickém vzorci. Jednalo se zejména o
ryzí stříbro, argentit (respektive akantit,Ag), proustit (AgAS.) V menší míře, převážně v mikroskopických nábrusech, zde byl zjištěn
Pyrargyryt (Ag.Shs.) stefanit (Ag-s ) stříbrnonosný tetraedrit a
(Cuuasur) a stanin (CuFeSnS.) V okolí Oseka a Hrobu byl hlavním rudonosným minerálem galenit (76S) obsahující stříbro jakožto prvek,zastupující olovo v základním chemickém vzorci jako príměs. Dalším kovem, těženým zde, pak bylo olovo získávané z galenitu , v menší míře i měď, získávána z tetraedritu a staninu.
Doprovodné minerály obsahující kovy jsou na ložisku reprezentovány zejména arsenopyritem (FeAsS) Ten tvoří vskutku podstatnou část zrudnění na ložisku a byl považovány za nežádoucí příměs. Na několika místech v oblasti je výskyt arsenu i v jiných minerálech (ryzi arsen - As , Farmakolit-CaHAs) natolik velký, že je některými badateli část rudních žil řazena do pětiprvkové asociace. Na ložisku však naopak téměř absentuje antimon (Sb).
Dalšími minerály obsahujícími kovy na
ložisku je pak pyryt (FeSi) a v menší míře i sfalerit (ZnS). Ani jeden z těchto kovů zde však nebyl získáván, o čemž svědčí nálezy slitků nalezených v místech, kde byli ve středověku situovány tavící pece. Tyto
slitky dle spektrální analýzy obsahují arsen železo a zinek. Dále pak zejména síru.
Nerosty tvořící nerudní výplň těžených žil jsou zejména vícegenerační bílý až šedivý křemen (SiO2) v menší míře pak jako nejmladší výplň žil bezbarvý bílý až nažloutlý kalcit ( CaCO3) dolomit, (camg) a zelený fluorit(CaF)
Na ložisku nebyly nově zjištěny prakticky žádné sekundární nerosty s výjimkou recentně vznikajícího sádrovce (CASO.311-0)
Zvláštností je i těžba antracitu v Mikulově .Ve štole lehnschafter je zastižena asi 3 centimetry mocná sloj antracitu, ale v lese nad štolou lehnschafter je štola, ve které se nachází až 75 cm mocná sloj antracitu.
Toto uhli bylo patrně používáno v kovárnách.
Závěrem pár slov o průzkumu na tomto dole
V počátcích průzkumu se práce soustředila jen na přístupné části dolu,ale postupem času se zjistilo, že je potřeba občas odvodnit kus nějakého úseku a nebo vystrojit nějaký komín či hloubení. Tímto se vždy otevře
další cesta do prostor, ve kterých dlouhá staletí nikdo nebyl. Takovéto prostory jsou do detailu zmapovány, nafoceny a následně nějakým rozumným způsobem zabezpečeny, tak aby nebylo poznat, že se jedná o
novou práci. Vždy postupujeme s citem. Pokud je potřeba něco dát do pořádku, tak se to dělá přesně tak, jak se to dělalo v 16. nebo 18. století. Díky tomu máme velikou zkušenost s Hornickou prací prováděnou tímto způsobem.
Často tak bylo stráveného v podzemí mnoho hodin při svitu olejového kahance s želízkem a mlátkem v ruce což byla skvělá zkušenost a dnes díky tomu znám odpovědi na mnoho otázek, na které nebyl dosud nikdo schopen dát odpověď. Když prochází dolem člověk, který se dívá jen na cestu před sebou, tak toho opravdu moc nevidí, ale pokud je člověk pozorný a všímá si věcí, které se různě povalují po podlaze, nebo se začne prohrabávat starým skladištěm dřeva, a nebo se jen tak začne dívat na stěny štol, tak má v hlavě najednou spoustu podobných otázek jako: proč ten horník tesal zádlab na takovém ne normálním místě, k čemu mi tady sloužilo to prkénko, které je osazeno ve výšce kolen a nebo proč je strop výdřevou snížen tak, že se člověk musí hodně sehnout, proč je výdřevou snížen strop , i když je nad ní pevná skála a výztuž zde v podstatě nic nepodpírá.
A proč jsou všude u stropu vyvrtané dírky o průměru 5 mm a proč jsou vývrty na nálože vrtané tak, že jsou hranaté. Měl snad hranatý vrták? ( Hranatý vrták sice měl, ale i s hranatým vrtákem uděláte kulatou díru, nebo snad ne?? ) Proč jsou na stěnách stol naplácané ty proužky jílu kolem do kola? Potkal jste už permoníka? A proč vlastně teče ta voda na boku štoly ve vysekaném žlabu ve skále a ne po podlaze? Častou otázkou návštěvníků je i to, zda se našel už i nějaký ten zavalený horník. Jaké měl úrazy a nemoci. Nosil horník ve středověku ochranné brýle? Ha!! Dost dobrá otázka, že?